Jak ten náš příběh začal
Po 14 letech společného života mi umřel můj první pejsek bíglice Terezka. Měla jsem v úmyslu mít další 2 roky "svobodu" :-), tím myslím, že budu 2 roky bez psa ať mám více času na kolo a další aktivity. Takže to byl plán, skutečnost byla taková, že po 2 měsících truchlení, jsem řekla DOST a začla guglit :-). Nejdřív, co to vlastně bude. V hledáčku byl samozřejmě bígl, ale taky jsem zvažovala jinou "značku". Dokonale jsem se v tom plácala, dá se říct, že každý den jsem byla přesvědčená o jiném plemeni. Takto jsem si postupně vybrala několik plemen, až jsem jednoho dne potkala, dneska už kamarádku se stračenkou Larou (chovná stanice Zase v posteli). A tak to začalo. Lara mne oslovila, pejsek střední velikosti, sportovního vzhledu, poslešná, přátelská. Začala jsem studovat pohnutou historii českého strakatého psa, původně Horákův laboratorní pes a bylo vymalováno :-). Měsíc od tohoto rozhodnutí jsem si jedno ustrašené štěndo vezla domů. Jela jsem pro ní sama, měla jsem přepravku a naivně si myslela, že ji naložím do této psí přepravky, kde ji zavřu a bezpečně dojedeme domů. S vytouženým štěňátkem a s touto naivní představou jsem ujela asi 100 m, přepravka skákala tak, že jsem ji musela vytáhnout. Za vteřinu byla přilepená až na mém krku a takto "bezpečně" jsme přejely jesenické namrzlé kopce. Naštěstí ji časem jízda ukolébala a po jedné "technické" zastávce usla a už v klidu jsme dojely domů do Frýdku-Místku. Celou dobu, během jízdy, jsem vymýšlela jméno, protože její jméno Xila, se mi moc nezdálo, chtěla jsem něco jiného. Nevymyslela jsem nic, až rodinná rada přišla na jméno Tara. Takže Xila z Česlova je neoficiálně moje Tara. A začal náš společný život.
Xila aliasTara
Tara se narodila 17.9.2016 v chovatelské stanici Z Česlova, která se nachází v Jeseníkách. Horalka od narození. Přesídlila jen do sousedních hor do Beskyd. 16.9.2018 téměř na své 2. narozeniny splnila podmínky pro zařazení do chovu, kdy jsme doložili výsledek z vyšetření luxace pately a kyčlí - LP 0/0, DKK B a úspěšně absolvovali bonitaci. Kohoutková výška 46 cm, váha 14,5 kg. https://strakaci.cz/scripts/admin/jedinci_zobraz.php?id=9875&typ_psa=fena&archiv=ne
Náročné štěněčí období
Strakáč je velice fixovaný na svého pána, asi ne všichni, ale troufám si říct, že většina. Tara každopádně ano, takže nastalo velmi náročné destrukční období, kdy velice trpěla, když jsem odešla do práce. Nepracuju daleko, takže jsem rok jezdila v poledne domů, ale i to se ji nezdálo dost dobré, takže postupně mi upravila byt k nepoznání :-). Dneska bych to už uměla líp, ale aspoň mne to přinutilo nyní ten byt trošku vylepšit :-). Časem vše pochopila a dneska už trpělivě hledí z okna a čeká na svou páničku.
Párkrát jsem ji vzala do práce a pro pobavení vznikly tyto fotky :-)
Naše úspěchy
Proč jsem se rozhodla založit chovatelskou stanici
Český strakatý pes je úžasné plemeno a jsem moc ráda, že jsem se pro tuto rasu rozhodla. Je to velice aktivní pejsek, který potřebuje také aktivního pána a to mi vyhovuje. Motivuje mne dělat nové věci, začínáme běhat dogtrekking, vyrážet na koloběžce, zkoušíme obedienci, nějaké triky, tahá mne na běžkách. Je to pejsek velice chytrý a potřebuje zatížit i hlavičku. Má velmi přátelskou povahu, čím větší člověčí smečku má, tím je šťastnější. Věřím, že spolu zažijeme ještě hodně zábavy. Rozhodla jsem se podpořit chov tohoto plemene, které ještě není dostatečně rozšířené, aby mělo jistotu, že nemůže zaniknout. Takže každé nové štěňátko přispívá k této jistotě
Mé tajné přání
Aby všechny naše štěňátka našly jen ty nejlepší pány, kteří se jim budou věnovat, budou je vychovávat pozitivně, bez násilí a budou si těmi nejlepšími parťáky. Já budu kdykoli nápomocna svou radou, pokud o ní někdo bude stát.
